Jak vznikala moje kniha

Když se dnes ohlédnu zpátky, uvědomuji si, že vznik této knihy nebyl otázkou několika měsíců. Ve skutečnosti začala vznikat už před mnoha lety, aniž bych o tom tehdy vůbec věděla.

Od dětství jsem zažívala události, které jsem si nedokázala vysvětlit. Některé byly jen zvláštní, jiné mě opravdu vyděsily. Časem jsem zjistila, že když o nich lidem vyprávím, většina z nich reaguje stejně – buď mi věří, nebo si myslí, že si všechno jen představuji.

Nikdy jsem ale neměla potřebu někoho přesvědčovat. Chtěla jsem si tyto vzpomínky hlavně uchovat.

Proto jsem si je začala zapisovat.

Nejdříve jen do telefonu. Později do počítače. Občas jsem něco doplnila, jindy jsem si vzpomněla na další detail nebo na událost, kterou jsem už téměř vytěsnila z paměti. V té době mě vůbec nenapadlo, že by z těchto zápisků jednou mohla vzniknout kniha.

Když jsem už měla většinu svých příběhů sepsanou, chtěla jsem si v počítači vytvořit složku, abych je měla všechny pohromadě. Přemýšlela jsem, jak ji vlastně pojmenuji. Nakonec jsem úplně spontánně napsala "Moje creepy příběhy, které se opravdu staly." V tu chvíli jsem vůbec netušila, že jsem si právě vytvořila název své budoucí knihy. Až později jsem si uvědomila, že vlastně lépe vystihnout její obsah ani nešlo. Název už zůstal a stal se součástí celého projektu.

Jednoho dne jsem si všechny své poznámky znovu pročítala. Byly to desítky stran skutečných událostí z různých období mého života. A právě tehdy mě napadla jednoduchá myšlenka:

Co kdybych je vydala jako knihu?

Ne proto, abych někoho přesvědčovala o existenci paranormálních jevů, ale proto, aby si každý mohl přečíst můj příběh a udělat si vlastní názor.

Od té chvíle začala úplně nová cesta.

Začala jsem jednotlivé příběhy upravovat, řadit za sebe a přepisovat je tak, aby tvořily jeden celek. Byla to práce na dlouhé měsíce. Některé kapitoly vznikaly snadno, jiné jsem několikrát přepsala, protože jsem chtěla, aby co nejvěrněji vystihovaly to, co jsem tehdy prožívala.

Brzy mi ale došlo, že napsat knihu je jen první krok.

Následovalo hledání redaktora, korektora, ilustrátora, řešení sazby, obálky, tvorba webových stránek, propagace i samotné vydání. Upřímně jsem netušila, kolik práce se za jednou knihou skrývá.

Byly chvíle, kdy jsem měla chuť všechno vzdát.

Ne proto, že bych přestala své knize věřit, ale protože každá další překážka znamenala nové rozhodování, další učení a mnoho hodin práce. Přesto jsem pokračovala dál. Vždycky jsem si připomněla, proč jsem s tím vlastně začala.

Nešlo mi jen o vydání knihy.

Chtěla jsem vytvořit něco, co tu zůstane i za mnoho let.

Něco, co si lidé přečtou a třeba si řeknou:

"Tohle jsem zažil také. Nejsem jediný."

Postupně kolem knihy začal vznikat i tento web. Původně měl sloužit hlavně jako místo, kde budou informace o knize. Nakonec se ale proměnil v prostor pro všechny, které fascinují záhady, nevysvětlitelné události a skutečné příběhy. Přibývají články o strašidelných místech, paranormálních případech i příběhy čtenářů, kteří se rozhodli podělit o své vlastní zkušenosti.

Mám obrovskou radost, že jsem se tehdy rozhodla své staré vzpomínky nesmazat.

Kdybych to udělala, tato kniha by nikdy nevznikla.

A možná by nikdy nevznikl ani tento web, na kterém právě čtete můj příběh.

Jestli si z celé této cesty odnesu jednu jedinou věc, pak je to poznání, že i obyčejný nápad může postupně vyrůst v něco, co člověka provází několik let jeho života. Někdy stačí jen udělat první krok a nevzdat se ve chvíli, kdy se cesta začne zdát příliš složitá.

Děkuji každému, kdo se rozhodl být součástí této cesty. Ať už tím, že si přečte moje příběhy, podělí se o ten svůj, nebo jednou vezme do ruky moji první knihu.

Tohle je teprve začátek. 🖤🩶🤍